Počátek školství v lázeňském městečku pod Černou horou spadá do devatenáctého století. Prvním rokem výuky v Janských Lázních se stal rok 1870. Do této doby navštěvovaly děti tři km vzdálenou školu ve Svobodě nad Úpou. Tehdejší výuka probíhala pod vedením pomocného učitele pouze v zimních měsících (od listopadu do dubna tři hodiny v odpoledním čase). 
Po dvou letech, od roku 1872, již výuka probíhala celoročně v provizorně zřízené jednotřídce. Od roku 1875 již škola působila ve své vlastní, nově postavené budově čp. 68.  Nyní tzv. dolní budova školy. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo Janských Lázní bylo německé, navštěvovaly původní školu převážně německé děti. V roce 1910 zde vedle 79 německých docházelo i  9 českých dětí.
Z mnoha řídících učitelů, kteří se v Janských Lázních vystřídali, nutno zmínit osobu Kajetána Bayera (1857 – 1942). Patřil mezi významné průkopníky lyžařství v Krkonoších. Jako jeden z prvních si nechal dovést lyže z Německa a Norska. Založil se rovněž o rozvoj sáňkařského sportu v Janských Lázních.
Po roce 1918, dle zákona o národních školách, musela být zřízena česká škola v obci, kde žilo alespoň čtyřicet dětí. Prostory pro českou menšinovou školu byly vytvořeny ve vile Ludmila čp. 86. Řídícím učitelem se stal Karel Palouš, pozdější známý divadelní herec a režisér Realistického divadla v Praze a profesor na Akademii múzických umění. Na škole působil jeden rok.
V důsledku okupace Československa bylo dne 9. 10. 1938 zařízení české školy odvezeno do škol v Hradci Králové a Dvoře Králové nad Labem. Tím končí české školství v předválečných Janských Lázních.
Po 2. světové válce došlo k přílivu českých obyvatel do Janských Lázní. Dne 22. 5. 1945 byla budova německé školy zajištěna ve prospěch státu. Správou školy byl pověřen Jaroslav Vojtěch. Ten zde se svou manželkou Zdenou působil 25 let. Zasloužil se o rekonstrukci budovy, která byla po válce v zuboženém stavu. V poválečných letech se počty dětí velice zvýšily. V roce 1954/1955 docházelo do školy 102 dětí. V té době byla škola čtyřtřídní. V roce 1965/1966 dokonce pětitřídní. Počty se ale po čase opět snižovaly. V šedesátých a sedmdesátých letech, za působení manželů Vojtěchových, došlo v budovách školy k dalším významným opravám. Bylo zavedeno ústřední topení a položeny parkety, provedena výměna oken v horní budově školy čp. 81. Manželé Vojtěchovi  byli velcí milovníci sportu, proto také své žáky sportovně vychovávali.
Školní družina byla otevřena v roce 1957. Historicky první vychovatelkou se stala Emílie Strejčková.
Od roku 1976 vedl školu ředitel Miloslav Hýbner, původně učitel ze Svobody nad Úpou.
V roce 1989 se stala ředitelkou školy Mgr. Naděžda Hladíková, která školu příkladně vedla dlouhých 23 let.
V současné době je ředitelkou právního subjektu Základní škola a Mateřská škola Janské Lázně Mgr. Zdeňka Hrnčířová.

Ředitelé školy :
1870 – pomocný učitel
1872 – 1884 Franz Iser – učitel
1884 – 1911 Robert Schremmer – 1. řídící učitel
1911 – 1918 Kajetan Bayer – průkopník lyžařského sportu  zastupován Georgem Lorenzem z Albeřic
1918 – 1926 Moritz Wanka – z Trutnova
Rudolf Richtr – zastupující řídící učitel
1927  Artur Kuhn – z Bernartic, později i starosta
1937 – 1938 Karl Elsner – ze Starých Buků

Česká škola ve vile Ludmila
1935 – 1936 Karel Palouš – pozdější herec a režisér
1936 – 1938 Josef Mařík – z Mladých Buků
1945 – 1958 Jaroslav Vojtěch
1958 – 1963 Zdena Vojtěchová
1963 – 1970 Jaroslav Vojtěch
1970 – 1976 Zdena Vojtěchová
1976 – 1988 Miloslav Hýbner
1989 – 2012 Mgr. Naděžda Hladíková
2012  Mgr. Zdeňka Hrnčířová

Použitá literatura: V. Horák, R. Reil, O. Vašata, P. Zahradník:   Janské Lázně  procházka historií města pod Černou horou